Duchovní

Svatý Metoději! Šel jsi cestou, kterou sis vybral – ale do cesty člověka vstupuje Bůh. Jinak jej opásá a vede jej jinam. Kolika zákruty ze Soluně až na Velehrad! Svatý Metoději, tvá cesta byla všechno jiné než cesta bez zákrutů...

Papež František přijal jáhny své římské diecéze, i s jejich manželkami a dětmi. Jáhen, řekl při této příležitosti, není „poloviční kněz“, ani nějaký „kněz druhé kategorie“ či „nóbl ministrant“. „Stručně by se dala jáhenská spiritualita, spiritualita služby, shrnout do několika slov: dostupnost uvnitř a otevřenost navenek.“ Boží lid je nositelem pravdy, ale někdy jeho mentalita pracuje pomalu. Někde si lidé na službu jáhnů ještě nezvykli. „Chci normální církevní pohřeb,“ říkal jeden muž v severních Čechách, „ne s tím chlapem s tou šerpou...“...

Nádherným a povzbuzujícím příkladem pro boj se zlem a život podle Božího Slova je dnešní světec – svatý Prokop. Jeho život je ztělesněním dnešního Božího slova. Žil na přelomu 10. a 11. století. Stal se mnichem – benediktinem v Břevnovském klášteře. Sázavská kronika o něm píše: „Pohrdl marností světa, zřekl se domu, manželky, polností, příbuzných a přátel, dokonce i sebe samého, dal výhost lsti plnému světu a jeho bídné nádheře.“

Pán Ježíš zkouší učedníky, kteří díky znamením, která konal, si myslí, že se jim nemůže nic stát. Jak by se mohli tak zkušení rybáři vydat na nebezpečnou noční plavbu? Ve větrné bouři jediné, na co myslí, je nebezpečí ztráty života – pozemského. Budí Pána Ježíše: „Mistře, je ti jedno, že hyneme?“ Jsem přesvědčen o tom, že otázky, kterými Pán Ježíš zkoušel své současníky a zkouší také nás, jsou klíčové pro náš život...