Žijeme v zemi, kde prezident tu hrozí novinářům maketou samopalu, tu zase říká, že je třeba žurnalisty „likvidirovať“. Prestiž novinářů však opravdu není vysoká, myslím, že proto, že se všichni házejí do jednoho pytle; velký respekt si však zaslouží práce mnohých z nich, zejména investigativních novinářů. Chtěl bych se dnes trochu blíže podívat na místo, kde se investigativní žurnalistika zrodila – je jím hnutí takzvaných muckrakers neboli „kydačů hnoje“ v USA; američtí historikové žurnalistiky je kladou do let 1902–1917.

Číst dál...

Pohlédneme-li na náboženství, která se nehlásí k Ježíši Kristu, pak tradiční mezi nimi je především judaismus. Ten byl ovšem takřka úplně zničen holocaustem. Federace židovských obcí uvádí, že registruje 3000 členů; přitom lidí etnicky židovského původu je několikanásobně více. K islámu se přihlásilo 3500 věřících, především přistěhovalců...

Číst dál...

Přesvědčení konzervativců, že se ve společnosti podaří obnovit vzájemnou důvěru mezi voliči a politickými elitami a důvěru společnosti k tradičnímu politickému uspořádání se střídáním vlád pravého a levého středu, trpí několika nesamozřejmými předpoklady, které nelze zajistit ani změnou politické rétoriky. Nejbizarnější je iluze, že lze do veřejného života vrátit křesťanské hodnoty bez křesťanství... 

Číst dál...

Neuveď nás v pokušení... Po nedělní mši přišli kamarádi s otázkami: Neměla by se tahle věta upravit? Copak nás Bůh uvádí do pokušení? Jak je to vůbec v originále? Nemyslel to Pán Ježíš jinak? „Modlete se, abyste neupadli do pokušení,“ říkal učedníkům v Getsemanské zahradě, a to zní logicky. Nemohl by se tomu přizpůsobit překlad Otčenáše? Připustit změny biblického textu, zvlášť takového klíčového, znamená vypustit džina z láhve. Lepší se mi zdá zkusit pochopit, co vlastně řekl ten, který nás tu modlitbu naučil...

Číst dál...

Především Rady zkušeného ďábla, ale i jiné knihy anglického duchovního autora C. S. Lewise patří mezi českými katolíky k nejoblíbenějším – a mnoho z českých katolíků ani nechce věřit, že Lewis s nimi napatřil do stejné církve, nýbrž byl anglikánem.

Nedávno jsem si pořídil životopis C. S. Lewise, který napsal Colin Duriez; o tom, proč Lewis, představitel britské  „high church“, nezkatoličtěl, se tam sice nepíše, ale z náznaků lze leccos vyvodit. Lewis pocházel z protestantské rodiny ze Severního Irska. Je pravda, že pravděpodobně díky předčasné smrti matky a jisté tvrdosti otce víru v mládí zcela opustil, jisté protestantské kořeny však v jeho mysli zůstaly.

K víře se vrátil z velké části díky vlivu spisovatele J. R. R. Tolkiena (měli takový typicky anglický debatní klub). Tolkien byl velmi zásadový katolík (zajímavá je sbírka jeho dopisů, které psal svému nejstaršímu synovi – katolickému knězi). Když se Lewis rozhodl stát se anglikánem, Tolkiena to velmi zklamalo, doufal, že Lewis přijme katolickou víru. Ovšem přihlásit se ke katolické víře v Anglii v první polovině 20. století nebylo nijak snadné; stávajícím katolíkům se jejich víra tak nějak tolerovala, ale přestup k „římanům“ byl pořád ještě „silné kafe“.

Mám však dojem, že Lewis příslušnost ke konkrétní denominaci tak úplně neřešil...

Číst dál...