Na svátek svatého Jeronýma (30. září), několik subjektivních slov
Svatý Jeroným měl nešťastnou náturu: hádal se s kdekým. Nakonec odešel z Říma, kde se pohyboval v blízkosti papežského stolce, a usadil se v Betlémě; tam také roku 420 zemřel.
Svatý Jeroným měl nešťastnou náturu: hádal se s kdekým. Nakonec odešel z Říma, kde se pohyboval v blízkosti papežského stolce, a usadil se v Betlémě; tam také roku 420 zemřel.
„Jde o všechno“ – hlásají billboardy i letáky ve schránkách. Nesou tvář Petra Fialy i obličeje dalších šéfů koalice Spolu. A někde se o kousek dál šklebí i z temna vystupující obličeje Andreje Babiše, Tomia Okamury a kohosi třetího, prý, to nevím, lídra českých komunistů... Jsem, přes některé výhrady, rozhodnut dát ve volbách hlas právě koalici Spolu – ale věru ne proto, že by mě přesvědčila jejich předvolební kampaň...
Počty obětí ve válkách v posledním půl tisíciletí: přesné údaje neexistují, ale podle odhadu historiků zemřelo v 16. století po celém světě ve válkách přibližně 1,5 milionu lidí, v 17. století už 6 milionů, v 18. století 6,5 milionu, v 19. století 40 milionů a ve století 20. pohltily války a jejich průvodní jevy 180 milionů obyvatel země! – Ale nejstrašlivější válkou současnosti je zabíjení nevinných, bezbranných dětí před jejich narozením...
Památník obětem komunismu měl původně stát blízko libereckého zámku, v parku při ulici Guttenbergově, v nejužším centru; ale poté, co na radnici posílili komunističtí pohrobci, musel záměr výstavby památníku z tak nápadného místa odejít – a uchytil se na jiném místě, na křižovatce ulic Klášterní a Jablonecké, také v parku, také pěkném, ale izolovaném frekventovanou silnicí – a dále od centra...
Svatý Kleofáši, když ženy svědčily o Pánově zmrtvýchvstání, nevěřil jsi jim. Když jsi odcházel z Jeruzaléma, protože jsi chtěl pryč z města, kde jsi zažil tak veliké zklamání, přesto jsi cestou se svým druhem nehovořil o ničem jiném než o Pánu Ježíši. Oroduj prosím za všechny, kdo kvůli své neschopnosti uvěřit odcházejí se zklamáním ze společenství církve – ale přesto stále na Ježíše myslí...
Začíná se latinsky, univerzálně. Svatý otec slouží velmi soustředěně a s neuvěřitelným klidem. Těším se na homilii. K evangeliu vstáváme. Meč proniká duší naší matky Marie. Panna Maria Sedmibolestná – patronka Slovenska. A František mluví o ní, o cestě, na které máme být i my. Neschovávat se mezi čtyři stěny, do sebe. Máme žít evangelium, nevnímat celý svět jako nepřátelský...
Zlý pracuje oběma rukama: jednou působí zlo – a druhou vyvolává přehnanou reakci proti tomuto zlu, až i ta reakce je zlo. Zleva a zprava – oběma rukama nás dusí. Jednou rukou působí, že křesťanští politikové neřeknou jasné slovo, mlčí anebo dokonce podporují zlo – a druhou, že právě to jasné slovo, které mu tak chybí, uslyší věřící člověk od někoho, kdo k takovému postoji nemá jiný důvod, než snahu získat křesťanské hlasy, ačkoliv sám je od křesťanství nesmírně daleko, v Pána Ježíše Krista nevěří a podle jeho učení nežije...