Proč dnes Andrej Babiš neopakuje svoje původní heslo, se kterým vstoupil do politiky: ŘÍDIT STÁT JAKO FIRMU – ? Protože už dnes každý ví, že tím myslel: řídit stát jako svoji firmu, řídit stát jako politickou divizi Agrofertu.
Nebudu volit menší zlo, ale prostě toho lepšího z obou kandidátů. Jeden z nich se prostě stane prezidentem a jako občan to chci ovlivnit.
Jeden křesťan řekl: „Když si pan biskup přeje, abych šel volit, tak půjdu, jsem poslušný katolík, ale před volební místností si hodím mincí, a podle toho odevzdám svůj hlas“ – zvláštní případ, kdy někdo vlastní rozum, dar Boží sloužící k poznávání a rozlišování, svoji zodpovědnost i svědomí deleguje na Českou mincovnu!
Andrej Babiš volby ještě ani neprohrál, a už se postaral o mezinárodní skandál. Po otázce moderátora: „Pane Babiši, má Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy?“ následovalo několik minut Babišova lavírování a vykrucování – i když vlastně jasné slovo řekl hned na začátku: „Kam myslíte? Do války? Určitě ne.“
Snad i k naší současné situaci směřují slova papeže Františka o tom, že strach mnozí politici šíří jako marketingovou zbraň. „Nejúčinnější způsob, jak ovládat druhé a postupovat dopředu bez ohledu na kohokoli, je rozsévat beznaděj, ustavičně zastrašovat, a to i pod rouškou obrany určitých hodnot.“
Svatý Tomáš More v jedné modlitbě prosí: „Dej mi zdravý rozum, Pane, ať vidím dobro kolem sebe.“ Mít na očích možné dobro, i když je menší, než bychom si přáli, a zbytek svěřit Boží prozřetelnosti, to je dle mého soudu řešení, které nám nabízí rozum osvícený vírou..
Filozof Pierre Teilhard de Chardin napsal, že svět získá ten, kdo mu nabídne větší naději. Jenže jsme dospěli, alespoň v naší, bohaté části světa, spíše do jiného bodu. Zdá se, že dnes svět získá ten, kdo ho dokáže nejúčinněji postrašit. Dobře poučený Andrej Babiš také hledá vhodné strašidlo. Jenže je problém, kde ho najít...
